Orientační (screeningové) hodnocení klimatické odolnosti a adaptivní kapacity bydlení

Mirek Lupač

Agentura Koniklec, o. p. s.

 

Agentura Koniklec, o. p. s. se věnuje osvětě a vzdělávání jednotlivců, rodin a malých komunit v adaptaci lidských sídel na změnu klimatu. Naším cílem je, aby každý člověk porozuměl alespoň principům změny, která se děje okolo nás a která bude znamenat nutnost přizpůsobit naše domovy novým podmínkám. Na naše domy budou působit nejen přímé dopady změny klimatu (sucho, vlny veder, extrémní počasí), ale ovlivní je také úpravy spojené s úsporami energií, vody a další související technická opatření. Tyto změny s sebou ponesou nové návyky spojené s užíváním budov a novou skladbu nákladů na bydlení. Přípravy na tyto změny i potřebné investice je možné rozložit v čase, ale je potřeba s nimi začít. Aby bylo možné orientačně stanovit stav na startovní čáře a případně odhadnout, co nás čeká, vytvořili jsme v rámci naší služby (dlouhodobého projektu) #KlimaNaDoma metodiku pro orientační posouzení „klimatické připravenosti“ bytových a rodinných domů. Tato metodika se skládá ze 4 dílčích částí, které následně popíši.

 

1. Klimasken

V prvním kroku je budova vyhodnocena evaluačním nástrojem KlimaSken (CReLoCaF). Ten byl vytvořen v rámci mezinárodního projektu LIFE DELIVER Odolné sídliská LIFE17 CCA/SK/000126. Na adrese www.klimasken.cz je po zaregistrování možno vytvořit model budovy, která má být testována. Pro posouzení je potřeba kromě zadání popisných údajů vyhodnotit 24 indikátorů. Jejich popis a metodické listy jsou k dispozici na stejné stránce (https://www.klimasken.cz/indikatory-klimaskenu) v části „Indikátory pro budovy“.

 

Těchto 24 indikátorů obsahuje 4 položky hodnotící expozici budovy dopadům, tedy intenzitu a četnost jevů vyplývajících z ze změny klimatu v daném místě, 10 položek popisuje adaptivní kapacitu, tedy převážně stavebně-technické prvky vytvářející odolnost budovy, 6 položek hodnotí emise CO₂ spojené s provozem budovy a konečně 4 položky posuzují některé aspekty provozu budovy.

Data pro jednotlivé položky vyplývají ze stavebně-technického řešení a  vybavení budov a z naměřených hodnot spotřeb energií, vody a produkce odpadů. Výsledky se u jednotlivých indikátorů vyjadřují na škále 1-5 (0-100 %).

Výsledkem je „klimatický štítek“, přehledná grafická interpretace výsledků s jednou výslednou agregovanou hodnotou v procentech.

2. Index LTS

Index LTS, letní tepelné stability budovy, jsme vytvořili jako specifický nástroj pro interpretaci výsledků domácího měření klimatické odolnosti. K jeho stanovení je zapotřebí provádět letní měření teplot vzduchu v různých částech domu, měření teploty vnitřních a vnějších povrchů stěn, měření vlhkosti vzduchu a fakultativně intenzity slunečního záření včetně oslunění interiéru. K měření ej zapotřebí technika, kterou je na základě pokynů schopen obsluhovat prakticky každý.

Konkrétně používáme pro kontinuální monitoring meteorologických parametrů online připojené poloprofesionální meteostanice  GOGEN ME 3900 WiFi, které budou částečně nahrazeny pokročilejšími stanicemi ECOWITT HP2551. Data z těchto stanic jsou dodávána do KlimaCloudu Agentury Koniklec. Pro měření teploty a vlhkosti vzduchu v interiéru nasazujeme dataloggery Hütermann a k souběžnému měření v různých částech domu používáme multikanálové dataloggery Steinberg Systems. Teplota povrchů je měřena jednoduchým (bez možnosti nastavení emisivity) IR bezkontaktním teploměrem Parkside PTIA1.

 

Pro stanovení indexu LTS je zároveň zapotřebí podrobné sledování počasí a jeho změn. Využíváme data ČHMÚ, která v desetiminutových krocích odečítáme z veřejných portálů a uchováváme v datovém úložišti.

Měření je prováděno v letní sezóně nejlépe tak, aby postihlo alespoň dvě vlny veder trvající nejméně 3 dny (3 tropické dny). Po skončení sezóny je měření vyhodnoceno. Výsledky jsou interpretovány prostřednictvím indexu LTS, který se skládá z těchto 11 položek:

 

Tabulka 1 – Parametry indexu LTS

Vyhodnocení indexu LTS není možné provádět automaticky. Data z měření se musí vložit do šablon, zpracovat do podoby grafů a následně se provede jejich analýza a zhodnocení na základě směrných hodnot stanovených v interní metodice. V některých případech není možné stanovit všechny indikátory. Proto, stejně jako u Klimaskenu, vyjadřujeme míru úplnosti dat.

Každá z položek je vyhodnocena jednoduchými symboly na 4stupňové škále:

 

 

Na závěr je možné vytvořit agregovaný index, kdy za každé (+)plus je započítán 1 bod, za každé (+/-) 0,5 bodu, za každé (-) 0 bodů a za každé (-) -1 bod. Další z možností je vyjádřit v procentech podíl položek hodnocených (+). Na agregované výsledky je však třeba pohlížet značně rezervovaně.

 

3. Stabilita vnitřního prostředí v chladné části roku

Kvalita vnitřního prostředí v budovách zateplených materiály s vysokým difuzním odporem může být značně zhoršena. V budovách zateplených polystyrenem by mělo být vždy současně řešeno účinné větrání, resp. zajištění  účinné cirkulace čerstvého vzduchu ideálně řízeným (nuceným) větráním s rekuperací. Základní posuzování kvality vnitřního prostředí provádíme (zejména) v zimním období vyhodnocením klíčových ukazatelů:

 

Tabulka 2 – Sledované parametry vnitřního prostředí

 

Měření koncentrace CO₂ v letním období v budovách, kde je možné běžně a bez problémů větrat zpravidla neprovádíme.

Výsledky jsou vyjádřeny v zásadě buď nestrukturovaným kvalitativním zhodnocením, případně uvedením parametrů, ve kterých domácnost vyhovuje, a ve kterých nikoliv.

 

4. Index modrozelené infrastruktury

Na adaptivní kapacitu a klimatickou odolnost má vliv okolí budovy, zejména stínící prvky, stav povrchů a půdy, pokryvné i vzrostlé zeleně, způsob nakládání se srážkovou vodou, provoz a další. Tuto souvislost si uvědomujeme a opakovaně jí tematizujeme v rámci našeho konceptu OSA (opatření k systémové adaptaci), kde pracujeme s celkem 3 perimetry okolí budovy: 5 m (pozemek), 20 m (ulice) a 200 m (sousedství).

Kvalitu tohoto prostoru jsme dosud vyhodnocovali prostřednictvím „Indexu modrozelené infrastruktury“ (index MZI), respektive jeho zjednodušené verze. Autorem konceptu je Ing. Jiří Vítek (et al.), JV PROJEKT VH s.r.o.  Index MZI vychází z nástrojů vyjadřujících podíl povrchů vykazujících „ekologickou efektivitu“ na celkové ploše v urbanistické praxi, např. indexu BAF (Biotope Area Factor)^[1]. Výpočet koeficientu MZI probíhá vynásobením skutečných výměr několika základních typů povrchů rozdílnými dílčími koeficienty. Čím je povrch propustnější pro vodu či „zelenější“, tím vyšší hodnota je mu přiřazena.

Na závěr se takto upravené výměry znovu sečtou a zpětně je možné vyčíslit celkový index MZI podělením součtu efektivních ploch součtem všech ploch.

Efektivní plocha = Skutečná plocha x Koeficient MZI

Celkový Index MZI = Součet efektivních ploch / Součet skutečných ploch

 

 

Tabulka 3 – Typy povrchů pro výpočet indexu MZI

 

Hodnoty potřebné pro výpočet indexu stanovujeme analýzou ortofotomapy v prostředí GIS. Používáme veřejně dostupné služby případně vlastní leteckou techniku. Výsledky ověřujeme terénním průzkumem.

Pro oblasti určené převážně k bydlení je jako dobrý výsledek hodnocení 0,5 a více (optimálně 0,6). Za velmi špatný lze považovat výsledek pod 0,25.

 

Souhrnné zhodnocení budov a první výsledky

Co ukázaly výsledky za první období našich experimentů, tedy za roky 2020 a 2021? Měřili jsme na více místech, ale jako hlavní referenční budovy jsme zvolili panelák na pražském Chodově, nedávno postavený řadový RD ve Slivenci, nový RD v Ondřejově a rekonstruovaný RD v Berouně. Na těchto budovách jsme ověřovali metodiku, interpretaci a také spolupráci s domácnostmi.

Letní tepelná stabilita

První výsledky ukázaly na jasný „řádový“ rozdíl v odolnosti rodinných domů ve srovnání s panelákem. Hodnoty indexu LTS byly u rodinných domů 7,5 (Slivenec a Ondřejov) až 9 (Beroun), zatímco hodnota u pražského paneláku byla -3. Připomeňme, že hodnota LTS může nabývat hodnot -10 až 10 bodů.

Klimasken

Komplexní klimatické hodnocení  budov nástrojem Klimasken již neukazuje tak jednoznačné rozdíly. Vysoké hodnoty expozičního indexu u všech domů odpovídají nízkému stupni ohrožení např. povodněmi. Na relativně dobré úrovni  je hodnocení spotřeby a tím příspěvek k produkci skleníkových plynů. Stejně jako v oblasti připravenosti (dodatečných a režimových opatřeních) jsou zde však rezervy, zejména u pražského RD. Největší nedostatky mají domy v adaptivní kapacitě. To znamená hlavně nedostatečné stínění, nedostatečná tepelná odolnost konstrukcí, chybějící vegetační střechy a fasády, chybějící akumulace srážkové vody.

 

Tabulka 4 – Srovnání hodnocení Klimasken u sledovaných objektů

 

 

Modrozelené okolí domu

Asi nepřekvapí, že nejhorší výsledek má panelák na pražském sídlišti. Bohužel stav povrchů a využití ploch v jeho okolí je i přes optický dojem celkem žalostný. Hodnota indexu zde odpovídá s bídou požadavku na logistická a průmyslová území. Optimální hodnotě se blíží dům na venkově v širším okolí Prahy. Pražský a berounský rodinný dům má k optimu daleko, přesto, že se oba nacházejí v na první pohled „zelené“ rezidenční čtvrti.

 

Tabulka 5 – Srovnání indexu MZI u sledovaných objektů

 

Co dál?

Do budoucna rozšíříme portfolio sledovaných parametrů zejména o další měření v okolí domů. Již nyní prověřujeme využitelnost měření vlhkosti a teploty ve svrchní části půdního profilu. Zejména chceme zjistit, jak dlouho po dešti v závislosti na teplotě zůstávají dané části pozemku vlhké. Rádi bychom doplnili možnost automatizovaného měření teploty povrchů. Zahájíme také experiment se sledováním stresu dřevin v době přísušků a vln veder prostřednictvím dendrometrů.

Širší okolí domovů a souvislosti budov a okolí budou námětem projektu Odolné sousedství  v roce 2022. Kromě ověřování parametrů okolí domů, budeme zjišťovat, co mohou vlastníci domů udělat pro širší okolí a jak mohou spolupracovat navzájem i s vlastníky pozemků.

Služba/projekt #KlimaNaDoma je nezisková aktivita na pomezí občanské vědy, experimentu, osvěty a vzdělávání v adaptaci na změnu klimatu. Jsme otevření spolupráci s každým, koho zajímá, jak se bydlí a bude bydlet v měnícím se prostředí, Jak můžeme na změny odpovídat a jak se díky novému poznání naučíme také zlepšovat podmínky v sídlech.

 

 

Poděkování

Děkujeme všem, kdo nám pomáhají měřit, kdo nám radí a jinak spolupracují. Postupně vzniká otevřená komunita „prospektorů“, které zajímá, jak se v měnícím se klimatu mění jejich domovy. Za jejich zájem velmi děkujeme. Za odbornou pomoc jmenovitě díky kolegům ze společnosti CI2, o.p.s. a dále Petru Klápštěmu, Liboru Kodlovi, Miroslavu Šafaříkovi a Davidu Podhůrskému.

Projekty zahrnuté do služby #KlimaNaDoma podporuje hlavní město Praha. Projekty byly podpořeny Ministerstvem životního prostředí. Za poskytnutou podporu rovněž moc děkujeme.